O Podprůhonu

foto: Vladimír Líba
foto: Vladimír Líba


Mezi zeměpisnými názvy v České republice je jméno Průhon celkem časté. V registru zeměpisných názvů je evidováno celkem 542 jmen, ve kterých se vyskytuje tento název a navíc ještě 74 názvů ulic. Pokud tvar omezíme na Pod Průhonem, tak dojdeme již jen k 29 názvům a navíc má tento název ulice v obci Chýně, v okrese Praha - západ. Pokud ovšem napíšeme Podprůhon, tak věřte, že je pouze jeden jediný v celé České republice, a to v městě Kladně. Jedinečnost jeho názvu jako by předznamenala jedinečnost jeho historie, ve vazbě na místo a společnost lidí, kteří zde žili a stále žijí. Odborně bychom řekli, že Podprůhon má jedinečný genius loci.

Podprůhon je údolí, jehož zastavěná část je asi 900 metrů dlouhá. Je jedinečný v tom, že se nachází prakticky v blízkosti centra města a zároveň je to svět sám pro sebe. Ostrá jižní hrana údolí bezpečně oddělovala centrum města Kladna od Podprůhonu. Údolí bylo spojeno s centrem města dvěma ulicemi. Západní část ulicí Na Stráni a východní část ulicí Havířskou. Zaniklou čtvrť Nové Kladno spojovalo s údolím ještě několik schodišť.

Údolí, zvláště jižní svah od Ostrovce, bylo až do roku 1769 využíváno pouze k zemědělské činnosti. Bylo to pochopitelné. Obtížně schůdný terén se nehodil k domovní zástavbě. Ve zmiňovaném roce 1769, dal benediktinský opat Fridericus (Bedřich) Grundtmann povolení k vyměření prvních osmi stavebních parcel v podprůhonském údolí, v místě známém jako Bukovka. Pohnutky, které jej k tomuto rozhodnutí vedly, neznáme. Můžeme jen spekulovat, že chtěl osídlit i část katastru obce, který nebyl úplně vhodný k zástavbě. Uvedené parcely byly pochopitelně levnější než rovinaté parcely v centru města a z tohoto důvodu byly dostupné i méně movitým občanům Kladna. Díky strmému severnímu svahu z centra Kladna vznikly domky s miniaturními dvorky a zahrádkami ležícími terasovitě nad sebou. V době industriálního rozmachu Kladna, tedy v době intenzivního vzniku dolů a železáren, kupovali podprůhonské parcely horníci a hutníci a právě tito lidé nakonec ve skladbě obyvatel v údolí převažovali. Zástavba údolí pokračovala západním směrem. Lze říci, že zástavba Podprůhonu byla dokončena do konce třicátých let 20. století. Nová zástavba se rozeběhla až po listopadu 1989 na jižním svahu od Ostrovce. Tyto stavby již nepočítáme k historické zástavbě, protože jsou koncipovány již úplně jiným stylem než původní podprůhonské domky.

V rámci zástavby se nachází několik zajímavostí. V západní části stojí bytový dvojdům čp. 1805/1964, který je prvním činžovním domem postaveným v rámci města Kladna v letech 1919/20. Nedaleko tohoto domu se nachází pozůstatky tzv. vagónové kolonie. V roce 1925 město Kladno zakoupilo 10 vyřazených železničních vagónů a přizpůsobilo je k obytným účelům pro obyvatele Kladna, kteří neměli kde bydlet. Kolorit údolí ještě zvyšovaly tři doly - Bresson, Engerth a Průhon, které se nacházely velice blízko podprůhonského údolí.

V současné době se samozřejmě skladba obyvatel údolí změnila. Doly postupně zanikly, železárny prakticky také, takže podprůhonské údolí, díky jeho atmosféře a místu samému, čím dál více osidlují lidé, kterým se líbí jeho atmosféra, kteří našli zalíbení v pitoresknosti jeho domků a zahrádek. Dnes je Podprůhon nejvíce známý díky akci nazvané Kladenské dvorky, která vždy v červnu naplní celé údolí množstvím lidí, kteří se chtějí podílet na zvláštní atmosféře tohoto údolí.

Nejcennější skutečností Podprůhonu je fakt, že se zde zachoval soubor staveb ve své celistvosti, dané minimální destrukcí, samozřejmě až na asanaci budov v rámci obchvatné komunikace Pod Zámkem, ve východní části údolí, který dokumentuje dělnickou zástavbu do konce 30. let 20. století.

Zdeněk Pospíšil, historik

foto: Vladimír Líba
foto: Vladimír Líba

Kladno zabíralo novými domky nejen místa, kde stávaly stodoly měšťanů, ale zastavovalo také pole za jámou Amálkou a cizí příchozí  hryzli lopatami a kopáči kamenitý svah pod šachtou Průhonem, aby v něm vydlabali základy pro své domky.

Marie Majerová: Siréna

Historie Podprůhonu v datech

1769

Opat Bedřich Grundtmann souhlasí s výstavbou osmi domků v Bukovce.

1844

V Podprůhonu stálo 47 domů (12 na Bukovce a 47 v okolí dnešní Burgrovy ulice).

1864

Začíná těžba v dole Průhon, lidově též známém jako "Lesík". Těžilo se do roku 1891.

1967

Zahájena asanace celé kladenské čtvrti Nové Kladno a roste panelové sídliště podél třídy ČS.Armády. Urbanistické řešení sídliště nerespektuje propojení se severním svahem Podprůhonu. Mizí tzv. Ořechovka.

1981

Vychází povídková kniha Františka Stavinohy "Hvězdy nad Syslím údolím", jejíž děj se odehrává v Podprůhonu. Spisovatel zde léta žil v ulici Bukovská.

1982

Výtvarníci okolo Viktora Stříbrného pořádají na jeho zahradě soukromou výstavu "Setkání v zahradě". Začíná tradice uměleckého setkávání v Podprůhonu.

1983

První regulérní Kladenské dvorky.

1986

Je dokončen v Podprůhonu natočený film (trilogie) "Hvězdy nad Syslím údolím" podle knihy Františka Stavinohy.

1993

Kladenské skautské středisko Orion hraje v Podprůhonu první ročník stínadelské hry "Boj ve čtvrti dlouhých stínů".

2006

Vzniká občanské sdružení Spolek Podprůhon. Jeho stanovy jsou registrovány na MV ČR ke dni 10.3. Koná se první "Podprůhonský Silvestr" před bývalou strojírnou Beneda.

2008

Byla stržena správní budova bývalého dolu Průhon. Ač byla krátce předtím zcela zrekonstruována a využívána k nájemnímu bydlení, byla v žalostném stavu.

2009

Byl stržen dům Kolmistrova č.p. 219 (vedle hospody U Maršnerů), ve kterém měl ateliér umělecký kovář a duchovní otec Kladenských dvorků, Viktor Stříbrný.

2010

Byly strženy zbytky bývalé budovy pohodnice, nebo též rasovny, v zahrádkářské kolonii naproti Muňáku. V tomto domu z roku 1846 se odehrávala část románu Marie Majerové Siréna.

2012

Na křižovatce ulic Pod Zámkem a V. Burgra je 28. října vysazena lípa republiky. 

2013

Spolek Podprůhon odpracuje přes 500 hodin na rekonstrukci historické studánky v Bukovské ulici. Na projekt, při kterém se sousedé dají dohromady, přispěla nadace VIA.

2015

Je dokončen déle než dva roky trvající projekt revitalizace čtvrti, při kterém je zrekonstruována kanalizace a vodovod, dokončena plynofikace, položeny nové silnice a chodníky, opraveny některé opěrné zdi. Z iniciativy Spolku Podprůhon je náves na křižovatce ulic Kolmistrova a V. Burgra pojmenována 'náměstíčko Viktora Stříbrného' a prostor ozdobí replika Viktorovy plastiky Slunce.

2017

Sousedé opravují záhon naproti hospodě U kulatý báby. Prostor ozdobí socha akademického sochaře Zdeňka Maniny, jež má v Podprůhonu ateliér, Poletíme III.